„Chyběly zkušenosti, ale rozhodně máme na čem stavět,“ hodnotí MS trenérka Pančáková
Tentokrát to jejím svěřenkyním nevyšlo. Češky z mistrovství světa organizace FIRS letos nepřivezou žádný cenný kov. „Jsme zklamané, opravdu hodně zklamané, protože jsme od toho byly malinký kousek,“ smutnila trenérka ženského výběru Věra Pančáková po prohře v zápase o bronz.
Máte za sebou
mistrovství světa, na kterém jste skončily na čtvrtém místě. Neobhájily jste
tak loňský titul. Jak byste tento výsledek zhodnotila?
„Já myslím, že když se na to podíváme s odstupem času,
tak je to pro tento tým veliký úspěch. Byl to hodně mladý tým, chyběly v něm
zkušené hráčky. Všechno to byly holky okolo dvacítky nebo i mladší, které jsou
na tom výborně po technické stránce, ale zatím jim ještě chybí zkušenosti.“
Panuje v týmu velké
zklamání?
„Jsme zklamané, opravdu hodně zklamané, protože jsme od toho
byly malinký kousek. Před mistrovstvím jsme se hodně obávaly toho, jak to bude
vypadat. Ale když jste od toho pak jen takový kousíček… tak to holkám neskutečně
přejeme. Jezdí na soustředění, dávají do toho peníze, hodně se snaží. Mají to
přeci jen trochu jiné než kluci. Do všeho musí investovat ze svého. Problémy
mají i v klubech, aby je vůbec na to MS pustili. Lidi moc nemají rádi
inline, respektive trenéři je nechtějí moc nechávat jezdit. Je to v podstatě
boj proti všemu, a když to pak vidíte, že jsou kousek od toho úspěchu, tak jim
to strašně přejete…(odmlčí se) Viděla jste to vlastně sama. V tom týmu
jsou holky, které to vezmou opravdu vážně a snaží se do toho dát opravdu
všechno, i když třeba mimo hokej je s nimi děsná sranda a všechno tohle.
Pak tu ale máte i holky, které se s nimi v podstatě jenom vezou. Řeknete
jim, ať nechodí na sluníčko, tak jdou na sluníčko. Jezte pořádně, ,hmm tohle
nechci‘. U kluků je tohle jiné. Jde jim o smlouvy do příštích let, chtějí se ukázat.
Mají to holt trošku jinak“.
Tým byl ale letos
opravdu mladý. Je to tedy alespoň příslibem do dalších let?
„Určitě máme na čem stavět a z čeho se odrazit. Je
vidět, že tu ten potenciál je, a když to doplníme ještě zkušenými hráčky, pokud
tedy dostanou v klubech volno a Mrázka (Kateřina Mrázová – pozn. red.) se
dá dohromady, tak si myslím, že to bude dobře namíchané. Loni v Argentině sice
nebyla taková konkurence, ale tým byl namíchán z mladých i starých hráček.
Bylo to spojení zkušeností s mladou energií a výbušností. Tu jsme společně
se super bruslením měly i letos, ale ty zkušenosti společně se zakončováním
tomu chyběly.“
Věru Pančákovou (vpravo) tentokrát doplnila na pozici asistentky Kateřina Mrázová
Kdybychom se vrátily
ještě k zápasu o bronz. Proč to nevyšlo?
„Na holkách bylo znát už na rozcvičce, že jsou hodně
nervózní. Nešahaly si na puk tak jako dřív. A nervozitu si přenesly i do
začátku zápasu, kdy vlastně dostaly hned v první minutě gól. Francouzsky
využily v podstatě hned první střelu. Holkám to trvalo, než se do zápasu
dostaly. Pak ale převzaly iniciativu, držely hodně puk, najížděly si. Měly jsme
spoustu a spoustu šancí. To, co rozhodlo zápas, bylo to, že jsme ty šance
nebyly schopné proměnit.“
To ovšem nebyl
problém jen tohoto zápasu. Koncovka se vám příliš nedařila ani v předchozích
zápasech…
„Holky jsou mladé, naběhané, ale vlastně tím, že se hodně
bruslilo a měly jsme se soupeřem problémy, jsme musely stahovat na dvě lajny,
tak zkrátka ta síla a přesnost do té koncovky chybí.“
Nicméně i přesto, že
to to mladým hráčkám v koncovce v rozhodujících zápase až tak moc
nevycházelo, předvedly opravdu sympatický výkon…
„Třeba Lásku
(Dominiku Láskovou – pozn. red.) jsme povolaly krátce před turnajem, protože nám
vypadlo pár dobrých hráček. Ale i u holek, co byly loni poprvé, jako Mlýnek a
Magda (Nátálie Mlýnková a Magdalena Erbenová – pozn. red.), je vidět, že ten
rok je ještě v jejich věku málo, ale je vidět, například u Mlýnka, že bude
do budoucna schopná nahradit ty starší zkušenější hráčky. Musí hlavně dostat
klid na hokejku a do hlavy a bude to dobré.“
Kdo vás na turnaji
překvapil?
„Hodně mě překvapily obě brankařky, jak Blanka (Škodová),
tak Bobina (Hana Nenadálová). Pro Bobinu to vlastně bylo asi její třetí
mistrovství světa, takže byste si mohli říct, že je hodně zkušená, ale musíte
brát v potaz to, že do teď dělala jen dvojku. My jsme tentokrát jedničku a
dvojku jasně danou neměly, holky jsme prostřídávaly a obě hodně překvapily.
Předvedly dobrý výkon a podržely nás v těžkých situacích. Kdybychom je
neměly, tak ty zápasy mohly dopadnout úplně jinak.“
Nezměnila byste takto
zpětně svoje rozhodnutí? Bylo správné, to takto střídat?
„Já si myslím, že jo. Blanka nevěděla, co ji čeká, v životě
nebyla na inlinu. Teprve se s tím srovnávala. Bobina zase nikdy nebyla
jedničkou a asi by toho na ní bylo moc chytat dva tři zápasy za sebou. Když má
člověk dva dobré gólmany, tak jim to může takhle ulehčit. U těch holek je to
trochu jiné než u kluků. Velkou roli tam hraje psychika a náročnost těch
zápasů. Jeden den hrajete do desíti do večera, tak další den se opět
zkoncentrovat a zregenerovat je pro ně ještě trochu těžké.“