S reprezentací jsem maximálně spokojen, říká Tomáš Würtherle

S reprezentací jsem maximálně spokojen, říká Tomáš Würtherle

Čtyři světová zlata. S takovou bilancí zakončila česká inline hokejová reprezentace letošní sezónu pod hlavičkou FIRS, když se pod úspěch podepsali veteráni, muži, junioři i ženy. Jen na mistrovství světa IIHF tým na medaili nedosáhl. Na mezinárodní scéně tak Česká republika patří mezi nejlepší na světě.

Jak jste celkově spokojen s průběhem mezinárodní sezóny?

Máme čtyři světová zlata, takže jsem spokojen. Teď vážněji, jsem spokojen s tím, že se nám soutěže rozrůstají a to zejména u mládeže. V letošním roce jsme například rozšířili mládežnické kategorie o dorost. Dovolím si tvrdit, že jsme za tři roky udělali obrovský kus práce a všechny soutěže jsme stabilizovali. Asociace funguje bez problémů, navíc nám zbývají i prostředky, které investujeme do mládežnických klubů. Je samozřejmě také spousta věcí, kde máme rezervy a které se dají vylepšit a dělat lépe. V celém hnutí máme množství lidí, kteří jsou spokojeni. Ale pokud bych měl sezónu zhodnotit jako celek, tak jsem s průběhem a výsledkem maximálně spokojen.

Co bylo z organizačního pohledu nejtěžší?

Těch věcí je spousta a nelze asi vypíchnout konkrétní věc, která je nejtěžší. Všichni jsme dobrovolní funkcionáři, a proto organizaci věnujeme svůj volný čas na úkor rodin. Letos bylo těžké finančně zajistit účast reprezentačních výběrů na MS FIRS v Argentině, což kvůli vzdálené lokalitě bylo samozřejmě velice náročné. Organizačně je samozřejmě těžké připravit i domácí soutěže. Sice jsme rádi, že se soutěže rozrůstají, ale na druhou stranu nám to přináší mnohem více práce. Pak jsou zde samozřejmě další organizační věci, ke kterým patří třeba i rozhodčí a podobně. Problém, který je velmi negativní, je pak nezodpovědný přístup některých klubů, které k tomu přistupují nepřipravené, organizaci podceňují, nebo ji řeší až na poslední chvíli.

Pod hlavičkou FIRS je Česko nejlepší na světě. Co to pro vás znamená?

V prvním případě je to obrovská radost, protože to, co se povedlo v letošním roce nám, nedokázal ještě nikdo před námi. A to ani taková velmoc jako USA a směle si dovolím říci, že napodobit naše zlaté představení nebude vůbec snadné. Kromě té radosti to pak pro nás samozřejmě znamená ocenění naší práce a i z tohoto výsledku je patrné, že inline nevedeme úplně špatným směrem. Znamená to pro nás zúročení naší práce, a to ať již jde o juniorský výběr, kde se odráží činnost mládeže nebo o ženský výběr, kde se nám podařilo ženský inline postavit na nohy a najít konečně vhodnou koncepci. V neposlední řadě to pak je potvrzení „dominance“ mužského výběru v posledních letech a potvrzení toho, že patříme ke světové špičce.

Jsou tu však pro nás i závazky, protože laťku jsme si nastavili opravdu vysoko. Obhájit pozice bude samozřejmě i s rostoucí konkurencí obrovsky těžké, a proto budeme muset vyvinout veškeré úsilí, abychom tyto pozice uhájili. V neposlední řadě to pak pro nás znamená tu nejlepší podporu našeho sportu a věřím, že nám to pomůže získat i nějaké partnery a podaří se nám udělat více pro propagaci inline hokeje.

Mistrovství IIHF ale nevyšlo tak dobře, kde byla podle tebe příčina?

Mistrovství světa IIHF se nekoná pod hlavičkou ČAILH, takže by asi lépe odpověděli kompetentnější osoby. Inline hokej je přesto u nás stále jeden malý rybník, ze kterého pak vycházejí výběry na MS FIRS i na MS IIHF, ve všech směrech samozřejmě plně spolupracujeme.

V úvodu bych chtěl říci, že si nemyslím, že by MS nevyšlo. Umístění asi neodpovídá představám, ale ve výběru došlo ke generační výměně, po které spousta lidí volala. Prostor dostali mladí hráči, kteří se například letos zúčastnili juniorského MS pod hlavičkou FIRS. Ve výběru se představilo hned pět hráčů ročníku 1994-96. Brankář Haloda pak ve svých 19 letech zaujal post jedničky a patřil k nejvytíženějším brankářům celého MS. Myslím si, že se se svojí pozicí popral statečně a určitě nezklamal.

Mužstvo dokázalo otočit úvodní zápas se Švédskem z 0:3 na 5:4 a právě mladí hráči se postarali o tři branky. Švédové svojí kvalitu mají a dokázali to i konečným třetím místem. Je potřeba si také uvědomit, že světová špička ve FIRS i IIHF se vyrovnává a rozšiřuje. V dnešní době je na obou mistrovstvích prakticky osm mužstev ze špičky, které jsou vyrovnané. Podívejte na Slovince, ti ještě ve 27. minutě čtvrtfinále vedli nad Kanadou 4:0 a nakonec z elitní skupiny sestoupili a Kanada slaví titul.

Asi jediný zápas, který nevyšel úplně podle představ, byl bohužel ten klíčový čtvrtfinálový ze Slovenskem. Nicméně, jak jsem již řekl, došlo k určité generační výměně, která by dříve či později musela přijít a z tohoto pohledu si myslím, že šlo o ten správný a dobře načasovaný krok. Obdobnou proměnou před pár lety prošel i výběr FIRS a dnes jsou z nich mistři světa.

Co mě však na účasti reprezentace na MS IIHF mrzí ze všeho nejvíc je hysterie a kritika, která doprovázela nominaci a celou účast na MS. Je pro mě zcela nepochopitelné, že v tak malém sportu, kde se všichni navzájem potkáváme a známe, je tolik škodolibosti a nepřejícnosti vůči ostatním hráčům. Nevím, jestli to vzniká z ješitnosti, že se ten či onen hráč do výběru nedostal, nebo je to klasická česká povaha. Asi nikde na světě bychom nepotkali hráče z jedné soutěže, který vyloženě nepřeje ostatním hráčům, kteří reprezentují svojí vlast. V tomto směru jsem obrovsky zklamaný.

Foto: Archiv