Trenér zlaté sedmnáctky Patrik Škandera: Je potřeba zapracovat na výchově těch nejmenších inline hokejistů

Jak složité bylo tým složit? Komplikoval nominaci termín?

V letošním roce jsme se rozhodli neuspořádat výběrové reprezentační soustředění U17. Všem hráčům hrajícím dorosteneckou soutěž jsme to sdělili na prvním turnaji letošního ročníku dorostenecké extraligy. Chtěli jsme hlavně vidět, hráče hrát ve svých klubech a jakou jsou oporou pro svůj tým. Na základě toho jsme začali skládat okolo loňských reprezentantů ročníku 2010 nový tým, který by minimálně navázal na předchozí úspěchy. Během skládání týmů nám některé hráče vyřadily zranění nebo povinnosti v hokejových klubech a zrovna ne optimální termín konání letošního ME U17. V konečné nominaci jsme nakonec museli udělat jen jednu změnu. Večer před odletem nám onemocněl kapitán týmu. Po dohodě celého realizačního týmu s vedením svazu, jsme nakonec na mistrovství odletěli pouze s jedenácti hráči a dvěma brankáři.

Jaké měli hráči a realizační tým podmínky v Irsku?

Po příletu do Irského Dublinu, nás přivítalo klasické irské počasí. Věděli jsme, že nebudeme hrát na klasickém zimním stadionu, jak jsme zvyklí z českých soutěží, ale na montovaném mobilním hřišti bez plexiskel. V místě konání (SETU Arena) – ve Waterfordu nás čekalo obrovské překvapení. Hráli jsme ve velkém sportovním areálu v moderní sportovní hale s kvalitním zázemím. Pořadatelé po celou dobu dělali pro všechny týmy první poslední. Přesuny mezi ubytováním a halou byli na minutu přesné. Strava patřila úplně k tomu nejlepšímu, co jsem za celou dobu konání všech ME zažil. Organizátoři nasadili pro další pořadatele dalších ME laťku hodně vysoko ve všech směrech. Mě osobně překvapilo, že po skončení ME byla za dvě hodiny rozmontované aréna, uklizená plocha a hala vypadala jako by se tu nic nekonalo.

Tým prošel celým ME bez porážky. Které utkání bylo nejnáročnější?

Ke každému utkání bylo potřeba přistupovat zodpovědně, všechny týmy se postupně zlepšují a klukům jsme od začátku kladli na srdce, že je potřeba hrát hru kterou po nich chceme a nepodcenit žádného soupeře. Já považuji osobně jako nejnáročnější vždycky semifinálové utkání (pokud tam postoupíme), tam se láme chleba a vítězství vás přiblíží k titulu. To letošní bylo proti Italskému týmu velmi vyrovnané, a poté co jsme minutu před koncem základní hrací doby ztratili vedení, museli kluci o postup do finále zabojovat v prodloužení 3 na 3. To se klukům povedlo a hned v začátku dali branku a zajistili si vytoužené finále.

Na třetím ME kategorie U17 se povedlo zkompletovat kompletní sbírku medailí, jak moc si toho vážíte?

Před finálovým zápasem jsme si celý realizační tým s hráči sedli a řekli klukům o historických úspěších českého inline hokeje a jejich předchůdcích v mládežnických kategoriích, a jaký krůček jsou od toho dostat českou reprezentaci U17 na pomyslný inline hokejový trůn Evropy a zkompletovat medailovou sbírku. Pro mě osobně titul znamená kompletní sbírku zlatých medailí u všech kategorií, kdy jsem stál na střídačce, a hlavně se podařilo poskládat novou partu kluků, kteří to dotáhli až k titulu ME.

Na čem je třeba zapracovat do budoucna a jak vypadají další generace českých inline hokejových reprezentací?

Je potřeba zapracovat na výchově těch nejmenších inline hokejistů v klubech. Rozšířit spolupráci mezi hokejovými a inline hokejovými kluby. Hráčům, kteří můžou a chtějí reprezentovat svou zemi by nemělo být bráněno nebo vyčítáno reprezentovat. Protože se pohybuji mezi všemi věkovými kategoriemi v české republice, nemusíme mít obavu o další generace reprezentantů, kteří můžou navázat na úspěchy svých předchůdců.  

Děkujeme rodičům a všem fanouškům, kteří nás podporovali z tribuny nebo doma u obrazovek. Ti na tribunách dávali klukům neskutečnou podporu. Velké poděkování rovněž patří domácím organizátorům.