Češi jsou připraveni na start! Retro po deseti letech by se mi líbilo, hlásí trenér Mecera
Malebná italská vesnička Rocarasso po deseti letech opět hostí světový šampionát. Češi by rádi medaili, ale při vzpomínkách se jim vybavují zlaté oslavy, které by si rádi zopakovali. Trenéru Martinu Mecerovi se navzdory netradičnímu termínu povedlo poskládat kvalitní tým, který v základní skupině prověří Kolumbie, Švýcarsko a Španělsko.
Jaký byl první trénink?
Úvodní trénink byl poznávací, protože vzhledem ke Covidu a omezením jsme neměli šanci uspořádat regulérní soustředění. Řekli jsme si, jak budou složeny jednotlivé lajny a jak se budou hrát přesilovky.
Jaké jsou místní podmínky? Jaká je hrací plocha?
Plocha musím říct, že je výborná. Ani jsme to nečekali, že bude tak dobře sedět. Po dlouhé době se nehraje na ploše značky Stilmat. Hřiště je rozměrově 60x30 metrů, což by nám mělo vyhovovat. Všichni naši hráči vyrostli na hokeji a těchto velkých plochách.
Může to být výhodou pro český tým?
To si nemyslím. Ostatní týmy se za poslední roky strašně zlepšily a posunuly se především bruslařsky. Pokud nebudeme hrát poctivě do obrany, tak to nebude výhoda, spíše naopak.
Jak se letošní tým skládal, když se šampionát koná v netradičním termínu?
My fakticky operujeme se čtyřmi maximálně pěti hráči, kteří hrají lední hokej, takže to nebyl až tak velký problém, protože máme velice silnou základnu ve Francii a Španělsku. Měl jsem radost z toho, jak dobře se mi skládal tento tým.
Provázely nominaci nějaké komplikace? Zranění nebo nemoci?
Hráči, kteří dříve nemohli projít do nominace, protože máme velmi silnou a úspěšnou generaci, tu šanci mohli dostat nyní a věřím, že se jí i s ohledem na World Games v příštím roce patřičně zhostí.
Mistrovství světa se koná po dvou letech. Jak bylo dlouhé to čekání?
Bylo to hodně dlouhé. Ale myslím, že jsme si tak nějak psychicky odpočinuli a musím říct za sebe i realizační tým, že jsme se strašně moc těšili.
Poslední šampionát se konal v Barceloně v roce 2019 a vítězná jízda skončila až ve finále s USA. Mrzí vás, že jim to tady nemůžete tady vrátit?
Strašně moc, protože ty dva zápasy jsme s Amerikou v Barceloně měli takovou kvalitu, že za svou dlouholetou hráčskou i funkcionářskou kariéru jsem nic lepšího nehrál ani neviděl. Moc jsme se s nimi chtěli potkat a vrátit jim to.
Je to návrat do známého prostředí po 10 letech. Vybavily se nějaké vzpomínky po příjezdu?
Hned se mi osvěžily vzpomínky. Stadion je z pohledu venku stále stejný, uvnitř už ale prokouknul a já jsem si paradoxně vzpomněl, že tehdy jsme znal pouze cestu na stadion a na hotel. Tentokrát už jsem stihl objevit velice hezké náměstí a je to hezké městečko v horách.
Vybavila se nám hlavně ale ta jízda. Přijeli jsme udělat generační výměnu a za cíl jsme si dali, udržet elitní skupinu. My jsme ale nakonec dokázali zvítězit a také junioři brali zlato.
Jaké jsou letošní ambice?
Nechci stanovovat cíle vzhledem k tomu, že to je atypické mistrovství. Budu rád, když se každým střídáním budeme zlepšovat a pokud půjdeme výkonnostně nahoru, protože jsme se nemohli sehrát, tak věřím, že dovezeme medaili. Samozřejmě retro po deseti letech by se mi vážně moc líbílo.